Historie


Jak to celé začalo

Volné Tábornicko-Turistické sdružení Klondike (VTTS Klondike) bylo založeno v květnu 1991 jako nástupnická organizace 183. Pionýrské skupiny Praha 9-Vinoř. V té době, nebyli lidé pionýrské organizaci příliš nakloněni. Zaznamenali jsme, že z ideologických důvodů rodiče  nechtěli děti na akce pořádané touto skupinou pouštět, přestože v naší skupině té ideologie nikdy moc nebylo. Vzpomínám si jak se nás ptali na nějaké soutěži v roce 1987 (buď to byla Stezka odvahy nebo soutěž  O partyzánský samopal), jaké jsou „cesty pionýra“ a my jsme odpovídali: „cesta do školy, cesta na nákup, cesta domů“ a podobně. No, neprošlo to, ale nás to prostě tehdy nikdo neučil. Na prvním místě byla u našich vedoucích zkrátka „práce s dětmi“ – ať už na schůzkách v průběhu školního roku nebo na letních táborech.

 

Evidence zaznamenávající přesný počet členů VTTS nebyla nikdy vedena, ale vždy to bylo okolo  deseti aktivních členů (aktivní = jezdí na tábory). Z organizátorů, kteří byli u založení, jsou aktivními členy už jen dva, ostatní  mají jiné zájmy (rodina, práce). Kdykoliv se ale na ně můžeme obrátit s žádostí o pomoc nebo radu.  Někteří z nich už dokonce posílají na  tábory své vlastní děti, a kdo ví, třeba po nich časem  převezmou pomyslnou štafetu…

 

Od roku 1977 do roku 1994 jsme na tábory  jezdili na trvalou základnu u obce Doubravice poblíž Strakonic. Vhodnější táborovou základnu jsme si tehdy jen stěží dovedli představit. Do lesa deset minut, k rybníku pět, příjemný a slunný plac pro stany a svépomocí vybudovaný srub sloužící i pro víkendové výpravy. V roce 1992 jsme uspořádali letní tábor v malebném Kokořínském údolí, aby si naše Doubravické tábořiště na rok ulevilo.

 

Vlivem změn po roce 1989 jsme však o ně v roce 1994 přišli a od té doby jsme vystřídali tři různá tábořiště.V roce 1995 jsme využili táborovou základnu v údolí potoka Křiváček u Pyšel, v roce 1996 jsme si vybudovali provizorní tábořiště ve Svaté Barboře u Radnice, v letech 1997 – 2000 jsme se utábořili v Českém středohoří v Opárenském údolí nedaleko Milešovky a od roku 2001 navštěvujeme tábořiště v povodí řeky Sázavy nedaleko Českého Šternberka.